Tatry krásné, Tatry mé... (část 2. - S láskou k horám)
Po dvou nocích ve Spiši pro nás konečně nastal čas vzít to kousek zpátky... ku Tatrám. Cesta do Tatranské Lomnice je pořád stejná, jen těch stromů je kolem podstatně míň.
Zatímco ve Spiši jsme si dovolili luxus penzionu, v Tatrách byl naplánován pobyt ve stanu... jedno doporučení... pokud jedete do Tater pod stan, dělejte to v červenci... inač je tam kosa.... Po chvilce bloumání jsme konečně našli Interhotel Tatranec s přilehlým campem (jehož obyvatelstvo a množství stanů nějakou záhadou přes noc znatelně prořídlo... ono 7 stupňů halt neni nic moc...), postavili stan, a poněvadž bylo teprva něco málo po poledni (stíhali jsme všecko nejak rychle :D ), měli jsme dost času na první vejšlap. Ono se to tak akorát nabízí, na toho krasavce byl z kampu perfektní výhled :). Takže směr Lomnice - Skalnaté pleso!
Tenhle špás není zrovna lacinej, jako už všecko v dnešní době... Tak jsme koupili lístky a vrhli se vstříc tradičně dlouhý frontě na kabinky.
Po asi čtvrthodině nejistýho sledování jak kabinky na špagátech pořád zastavujou a zas se rozjíždějí se předtuchy splnily a z amplionů se ozvala omluva, že dráha nepremáva.... no skvěle... Ovšem mělo to výhodu... 80% fronty se najednou vypařilo a my byli skoro u turniketů... spolu s pár dalšíma beranama :D. Samozřejmě po chvilce se lanovka zas rozjela a tentokráte už pěkně plynule.
Z kabinky se za těch 20 minut jízdy je na co koukat... obdivovat lidi, co se tam trmácí pěšky, nebo kaskadéry co na tom prudkym kopcu rejdí s bagrama (oni tam totiž staví velkou sjezdovku či co...).
Zahlídnete i pár kuriozit :)
No jak jinak by to tam asi tak mohli dostat, že jo... :)
No a pak už vystoupíte na Skalnatém plese. O 1000 metrů výš a o 10 stupňů chladněji... Musím přiznat, že to jezero si pamatuju poněkud vodnatější... údajně jim voda začla utíkat skrz podloží, narušeného stavbou (ne tý sjezdovky, už dřív, ale asi tomu nepomohla...).
Takhle vypadá Lomnický štít od plesa...
Procházka kolem plesa...
Výhled na Tatranskou Lomnici...
Na Lomničák už byly lístky vyprodaný, tak už zbývá jen rovno naskočit na tatranskou magistrálu a štradovat si to směr Hrebienok :)
Levá pravá vpřed...
Výhled na stále ještě poničené lesy...
Vodopád (ono to nevypada ale měl tak 20 metru :) )
No tady už jsem celkem trpěla protože mně z kdoví jakyho duvodu začlo hrozně pichat v koleni (to dopoledne mně tam něco štíplo, že by to mělo souvislost? :/ ) že jsem skoro nemohla chodit...
Eště kousek...
No a protože i po mrazivé noci ve stanu na tom to moje zatracený koleno nebylo o nic líp, rozhodli jsme se, že další vejšlap už nebude... :(. Stan jsme zbalili a vydali se zas o kus dál... se zajížďkou na Belianskou jaskyňu :) Kde maj statečný ještěrky co si to štradujou lidem pod nohama přes celý nádvoří :D
Za povolení fotit si tam zaplatíte víc než za povolení vstoupit... ale což... vzniklo pár moooc hezkejch fotek ale ty nejhezči vam neukažu pač pěkný fotky dost často skončej s vodoznakem někoho jiného než kdo je nafotil...
Pak jsme to vzali zpátky a zastavili se na hon za suvenýrama ve Smokovcích, kde měla zrovna zastávku Tatranská kometa :)
Následná cesta zpět na Žilinu a pod ní do Rájeckých Teplic je obsahem třetího dílu :)
Zatímco ve Spiši jsme si dovolili luxus penzionu, v Tatrách byl naplánován pobyt ve stanu... jedno doporučení... pokud jedete do Tater pod stan, dělejte to v červenci... inač je tam kosa.... Po chvilce bloumání jsme konečně našli Interhotel Tatranec s přilehlým campem (jehož obyvatelstvo a množství stanů nějakou záhadou přes noc znatelně prořídlo... ono 7 stupňů halt neni nic moc...), postavili stan, a poněvadž bylo teprva něco málo po poledni (stíhali jsme všecko nejak rychle :D ), měli jsme dost času na první vejšlap. Ono se to tak akorát nabízí, na toho krasavce byl z kampu perfektní výhled :). Takže směr Lomnice - Skalnaté pleso!
Tenhle špás není zrovna lacinej, jako už všecko v dnešní době... Tak jsme koupili lístky a vrhli se vstříc tradičně dlouhý frontě na kabinky.
Po asi čtvrthodině nejistýho sledování jak kabinky na špagátech pořád zastavujou a zas se rozjíždějí se předtuchy splnily a z amplionů se ozvala omluva, že dráha nepremáva.... no skvěle... Ovšem mělo to výhodu... 80% fronty se najednou vypařilo a my byli skoro u turniketů... spolu s pár dalšíma beranama :D. Samozřejmě po chvilce se lanovka zas rozjela a tentokráte už pěkně plynule.
Z kabinky se za těch 20 minut jízdy je na co koukat... obdivovat lidi, co se tam trmácí pěšky, nebo kaskadéry co na tom prudkym kopcu rejdí s bagrama (oni tam totiž staví velkou sjezdovku či co...).
Zahlídnete i pár kuriozit :)
No jak jinak by to tam asi tak mohli dostat, že jo... :)
No a pak už vystoupíte na Skalnatém plese. O 1000 metrů výš a o 10 stupňů chladněji... Musím přiznat, že to jezero si pamatuju poněkud vodnatější... údajně jim voda začla utíkat skrz podloží, narušeného stavbou (ne tý sjezdovky, už dřív, ale asi tomu nepomohla...).
Takhle vypadá Lomnický štít od plesa...
Procházka kolem plesa...
Výhled na Tatranskou Lomnici...
Na Lomničák už byly lístky vyprodaný, tak už zbývá jen rovno naskočit na tatranskou magistrálu a štradovat si to směr Hrebienok :)
Levá pravá vpřed...
Výhled na stále ještě poničené lesy...
Vodopád (ono to nevypada ale měl tak 20 metru :) )
No tady už jsem celkem trpěla protože mně z kdoví jakyho duvodu začlo hrozně pichat v koleni (to dopoledne mně tam něco štíplo, že by to mělo souvislost? :/ ) že jsem skoro nemohla chodit...
Eště kousek...
No a protože i po mrazivé noci ve stanu na tom to moje zatracený koleno nebylo o nic líp, rozhodli jsme se, že další vejšlap už nebude... :(. Stan jsme zbalili a vydali se zas o kus dál... se zajížďkou na Belianskou jaskyňu :) Kde maj statečný ještěrky co si to štradujou lidem pod nohama přes celý nádvoří :D
Za povolení fotit si tam zaplatíte víc než za povolení vstoupit... ale což... vzniklo pár moooc hezkejch fotek ale ty nejhezči vam neukažu pač pěkný fotky dost často skončej s vodoznakem někoho jiného než kdo je nafotil...
Pak jsme to vzali zpátky a zastavili se na hon za suvenýrama ve Smokovcích, kde měla zrovna zastávku Tatranská kometa :)
Následná cesta zpět na Žilinu a pod ní do Rájeckých Teplic je obsahem třetího dílu :)
Komentáře
Okomentovat