Hypochondři AHOJ! :D

Deprese

Pro depresi je charakteristická dlouhodobě zhoršená nálada, pocity beznaděje a bezvýchodnosti. Jedinec se přestává zajímat o dřívější příjemné aktivity a přestává z nich mít potěšení - například ztrácí zájem o své koníčky, záliby a sex. Dále dochází ke změně spánku, jedinec zpravidla hůře usíná a brzy se budí, ale může spát i více než je obvyklé - třeba i skoro celý den. Člověk například nemůže dlouho usnout a jde spát až v 6 hodin ráno. I když dotyčný spí 12 hodin, nenačerpá energii, ale naopak cítí slabost. Podobně je to s chutí k jídlu, která se zpravidla sníží, nemocní hubnou, někdy pro ně i samotné pokrmy ztrácejí chuť. Někdy je naopak chuť k jídlu zvýšená, nemocní přibírají. Tyto poruchy stravování se mohou střídat - určitou dobu jí člověk hodně, jindy málo. Dále dochází k poruchám koncentrace, nemocní se nemohou soustředit na práci, na četbu, často u aktivit dlouho nevydrží. Nemají z aktivity tak velký prožitek jako dříve. Charakteristická je i ztráta energie. Dotyčný cítí, jako by v celém těle žádnou neměl, cítí se velmi slabý. Nemá sílu udělat i tu nejméně náročnou činnost. Mohou se objevit sebevražedné myšlenky. Zhruba 2/3 nemocných prožívají silné úzkostné stavy, které zvyšují riziko sebevraždy. 5-15 % nemocných s depresivní poruchou ukončí svůj život sebevraždou. Deprese se také může projevovat poruchami paměti, kdy nemocný budí dojem dementního člověka.
Dalšími konkrétními projevy životu nebezpečné deprese jsou například:

• Nemocný má hlad /žízeň/, a není schopen si namazat ani chleba či podat/napít se pití (i když je má vedle sebe).
• Většinou polehává, popř. se zabývá pasivní činností: sledováním televize apod.
• Přestávají ho bavit činnosti, o které se dříve zajímal.
• Problém s hygienou, v těžké fázi deprese si nemocný nezvládá umýt ani ruce.
• Uvnitř celého těla cítí nepopsatelný stav. Pocity v mozku pacienti charakterizují slovy: čepice na mozku, mravenčení mozku, tlak v hlavě, svírání hlavy. Na jednu stranu možná výstižná přirovnání, když se vezme v potaz, jak je mozek křehký. Na druhou stranu pro toho, kdo deprese nezažil, příliš slabá.
• Někomu se stává, že „ztuhne“. Nemůže pohnout ani malíčkem, otočit hlavou ani mluvit. Když se ho někdo jiný snaží rozhýbat, má pocit, jako by jeho kosti byly ze dřeva. Tento stav může trvat 20 minut nebo třeba i hodinu. Tento druh deprese se nazývá „zpomalená deprese“.
• Rozdíl mezi lenochem a člověkem postiženým depresí tkví v tom, že lenoch je naštvaný, když musel něco udělat, ale depresivní člověk má radost (úměrně tomu, v jakém stavu je), že se mu něco podařilo, i když třeba „jen“ uvařit čaj. Není líný, ale nemůže nic dělat - i když chce nebo se o to snaží.
• Nemocní těžko přijímají negativní informace, a to i takové, které se jich přímo netýkají. Není ani potřeba, aby se jednalo o nějakou tragédii.
• Často bývá nemocnému ráno hůře a večer lépe.
• Sebeobviňování.
• Člověk v depresi nezvládá někoho „dlouho“ poslouchat, ač se jedná o několik málo minut. Někdy nedokáže vstřebávat informace už při prvních slovech - jeho mozek toho není schopen.
• Bez příčiny pláče, přestože se může cítit trapně, nedokáže pláč zastavit.
• Je nervózní, chová se podrážděně, agresivně, může i „vybouchnout“.
• Nedokáže říct nahlas druhým, co chce či potřebuje - je to pro něho velmi náročné.
• Může se vyskytnout i sebepoškozování, například na hřbetě ruky. Když si člověk ublíží, cítí, že se mu částečně ulevilo, ale tento pocit nemá dlouhé trvání.

Chronický únavový syndrom 

(chronic fatigue syndrome, CFS, myalgická encefalomyelitida a řada dalších synonym) je porucha nejasné etiologie, při níž se postižený cítí bez zjevné příčiny stále vyčerpaný. Chronický únavový syndrom se definuje pomocí symptomů, nejčastěji jako klinicky prokazatelná leč ani podrobným vyšetřením nevysvětlitelná únava neustupující po odpočinku trvající nejméně půl roku. Tento stav vede k omezení předchozí aktivity nemocného. 

Sociální fobie

Sociální fobie se navenek projevuje ve dvou rovinách. V rovině psychologické, respektive sociální a v rovině fyzické (jak člověk vypadá). Sociální rovina zahrnuje vyhýbání se sociálním situacím. Mezi tyto sociální situace patří styk s lidmi, seznámení se s druhou osobou, setkání s autoritou, projevení názoru ve skupině osob, telefonování, přijímání návštěv, práce, studium, jedení a psaní před druhými, přednášení, mluvení na veřejnosti apod.
Fyzická rovina se projevuje červenáním, třesem rukou a při těžších formách dochází ke zhroucení – jako důsledek panické ataky. Tyto fyzické projevy se objevují tehdy, jsou-li osoby trpící sociální fobií nuceni tyto, pro ně tak nepříjemné situace podstupovat (např. zaměstnavatelem, rodiči, tlakem okolí). Sami, pokud mohou, se jim spíše vyhýbají. Sociální fobie je pak jednou z příčin záškoláctví. Studie také potvrzují, že lidé trpící sociální fobií, mají v průměru nižší příjmy, než ostatní populace.
Pacientovo vnímání
Lidé, kteří trpí sociální fobií a vystavují se sociálním situacím jim nepříjemným, mají často fyzické problémy, projevující se mírnou až silnou úzkostí. Neznamená to, že by člověk, který trpí sociální fobií měl problémy ve všech sociálních situacích. Může tomu tak být, ale i nemusí. A tak se i mezi lidmi, kteří trpí touto poruchou najdou učitelé, manažeři či lékaři.
Hlavním příznakem sociální fobie je tedy sociální úzkost. Pokud je malá, jedná se o sociální strach či o stud. Pokud je ale velká jedná se již o sociální fobii. Lidé s výraznou sociální úzkostí zažívají nepříjemné tělesné stavy a honí se jim hlavou negativní myšlenky. Co se týče tělesných stavů, jedná se například o bušení srdce, třes, návaly horka či zimy, pocení, červenání se, knedlík v krku, svalové napětí apod. Co se týče negativních myšlenek tak ty se vztahují na jejich osobu. Jsou to negativně sebehodnotící myšlenky typu: Vysmějí se mi!, Ztrapním se!, Všichni mě budou pomlouvat, bude to hrozné! Pokud nedojde k vyhnutí se sociální situaci, nastoupí emoce, které se projeví v podobě strachu, hněvu na sebe i druhé apod.
Postupem času se u pacienta může rozvinout bludný kruh vyhýbavého chování, který vede k stresu, depresi, osamění a někdy i sebevraždě, jindy k závislosti na alkoholu či drogách<sup>.




Všim si někdy někdo, že bez ohledu, jakou nemoc hodíte do google, v symptomech se najdete? Já jsem např. malej soc. fobik v depresích s únavovým syndromem... :D Nebo obráceně, když tam hodíte symptomy, vyběhne vám ta nejhorší možná choroba :D Např zvýšená tvorba modřin může být způsobena poruchou srážlivosti krve! Co na tom že si prostě jen nevzpomínáte, že jste se majzli o postel kvuli divokymu snu, šup za doktorem! :D Takže mám asi nemoc z ozáření nebo něco pač mi děsně padaj vlasy... a zezadu na krku mam podezřelý znamínko...  a na nose mám tmavší flíček, to jsem ještě nehledala.... :D Jen taková vzpomínka na Doktora z hor :) pamatuje někdo? :)</sup>