O marnosti léta, zbytečném deštníku a holinách
Chčije... prominte ten výraz ale ono prostě chčije... furt... imrvere.... Když jsem naposled koukala z okna těsně před tím než jsem vyrazila z bytu, jen něžně mrholilo... vytrvale, přesto jen mrholilo... Jenže jak už to tak bývá, počasí se rozhodne změnit přesně v okamžiku, kdy mu začnete čelit.
A tak jsem po necelých dvou kilometrech cesty do práce skončila promoklá na kost a zmrzlá až do morku kostí.
Znáte ten marnej pocit, kdy se vám ledový džíny lepí na stehna a ač není prosinec, úplně to štípe zimou? A v botách loužičky a u nosu neporazitelná nudle a vy víte, že takhle budete ještě dlouho protože to co jste absolvovali byla cesta do práce. Ne domů, do práce. A tam nemáte náhradní boty a suchý oblečení, nemůžete se vysvléct a šupnout do vany nebo sprchy... A je léto (ač to tak nevypadá), takže se ani nepřitulíte k horkýmu radiatoru.
Možná kdysi dávno, když jsem byla malinká, jsem mívala takovej ten malinkej růžovej dětskej deštníček s volánkama. To už je fakt dávno. Když jsem z něj vyrostla, vyrostla jsem z vlastnění jakéhokoli deštníku. Dodnes deštník nemám. A popravdě řečeno ne, ani promoklá toho zas tak moc nelituju. Někdo by tvrdil, že uznávám francouzskou péči o pleť, nechat se svlažit deštníkem... Kdysi jsem déšť měla i ráda, dnes ho nesnáším. Nebaví mně být promoklá a mít louži v botách.
Jenže před tím vás deštník neochrání. Všimli jste si toho? Deštník ochrání lidskejm barbínám a kenům vlasy a make-up. Jenže to je tak asi všechno... Když máte nehorázný štěstí a prší odzhora dolů, pomuže vám deštník tak do pulky stehen. Vepředu. A zbytek je o to mokřejší protože voda z deštníku soustředěně stéká na vaše pozadí, lýtka a boty. A neříkejte mi, že mám nosit pláštěnku protože žádná pláštěnka vám nezachrání boty... Bude v nich louže... prostě bude... pokud nepatříte k těm, co neujdou ani padesát metrů a všade jsou autem. A i tehdy budete mit v botech louži. A jak známo, od nohou přichází nachlazení. Deštník je zbytečný a pláštěnka to nevytrhne... a pláštěnky jsou hnusný a nepříjemný...
A teď by se určitě našel nějakej módní nadšenec, co by mi řekl, ať si vezmu pláštěnku a holinky, vždyt jsou přece v módě... s kytičkama a kdejakejma vzorama.... Módu občas fakt nechápu... Gumáky... prvnotní a JEDINEJ účel gumáků, to proč vznikly je, aby zemědělcům nenatekla do bot břečka... hnuj... sajrajt... a rybářům voda. Gumáky jsou hnusný a nosit je nedejbože celej den jakožto módní výstřelek je zdraví nebezpečná sprominutím zhovadilost. Už někdy někdo slyšel o plísni?? Je to hnusný. Možná do nich neteče ale projistotu se v nich potěj, pařej nohy... Takže ne, díky... radši tu budu s louží v botě (loužema, v obou botách) hořekovat nad odporným počasím a zimou.... Psychicky se připravujíc na skutečnost, že mně v tom dešti čeká ještě celej den... venku...
A tak jsem po necelých dvou kilometrech cesty do práce skončila promoklá na kost a zmrzlá až do morku kostí.
Znáte ten marnej pocit, kdy se vám ledový džíny lepí na stehna a ač není prosinec, úplně to štípe zimou? A v botách loužičky a u nosu neporazitelná nudle a vy víte, že takhle budete ještě dlouho protože to co jste absolvovali byla cesta do práce. Ne domů, do práce. A tam nemáte náhradní boty a suchý oblečení, nemůžete se vysvléct a šupnout do vany nebo sprchy... A je léto (ač to tak nevypadá), takže se ani nepřitulíte k horkýmu radiatoru.
Možná kdysi dávno, když jsem byla malinká, jsem mívala takovej ten malinkej růžovej dětskej deštníček s volánkama. To už je fakt dávno. Když jsem z něj vyrostla, vyrostla jsem z vlastnění jakéhokoli deštníku. Dodnes deštník nemám. A popravdě řečeno ne, ani promoklá toho zas tak moc nelituju. Někdo by tvrdil, že uznávám francouzskou péči o pleť, nechat se svlažit deštníkem... Kdysi jsem déšť měla i ráda, dnes ho nesnáším. Nebaví mně být promoklá a mít louži v botách.
Jenže před tím vás deštník neochrání. Všimli jste si toho? Deštník ochrání lidskejm barbínám a kenům vlasy a make-up. Jenže to je tak asi všechno... Když máte nehorázný štěstí a prší odzhora dolů, pomuže vám deštník tak do pulky stehen. Vepředu. A zbytek je o to mokřejší protože voda z deštníku soustředěně stéká na vaše pozadí, lýtka a boty. A neříkejte mi, že mám nosit pláštěnku protože žádná pláštěnka vám nezachrání boty... Bude v nich louže... prostě bude... pokud nepatříte k těm, co neujdou ani padesát metrů a všade jsou autem. A i tehdy budete mit v botech louži. A jak známo, od nohou přichází nachlazení. Deštník je zbytečný a pláštěnka to nevytrhne... a pláštěnky jsou hnusný a nepříjemný...
A teď by se určitě našel nějakej módní nadšenec, co by mi řekl, ať si vezmu pláštěnku a holinky, vždyt jsou přece v módě... s kytičkama a kdejakejma vzorama.... Módu občas fakt nechápu... Gumáky... prvnotní a JEDINEJ účel gumáků, to proč vznikly je, aby zemědělcům nenatekla do bot břečka... hnuj... sajrajt... a rybářům voda. Gumáky jsou hnusný a nosit je nedejbože celej den jakožto módní výstřelek je zdraví nebezpečná sprominutím zhovadilost. Už někdy někdo slyšel o plísni?? Je to hnusný. Možná do nich neteče ale projistotu se v nich potěj, pařej nohy... Takže ne, díky... radši tu budu s louží v botě (loužema, v obou botách) hořekovat nad odporným počasím a zimou.... Psychicky se připravujíc na skutečnost, že mně v tom dešti čeká ještě celej den... venku...
Komentáře
Okomentovat