O dcerách a milenkách 7/10*
Hana Lasicová (ano Lasicová, od TOHO Lasici, Milana... A od Vašáryový, Magdy) napsala tuhle knížečku, kterou si s radostí přečtete.
S radostí, to jo. Protože vás zajímá, jak to všecko dopadne. Ale ne zrovna proto, že byste fandili hlavní hrdince... Probíráte se tím textem, a potácíte se mezi názorem, že na místě lidí, kteří se s ní musí potýkat byste ji nejspíš přetáhli něčím přes hlavu a názorem, že ta chudinka je přece případ pro psychiatra a nemůže za to.
Zmíněná hlavní hrdinka, Irma, je (ne z nepochopitelného důvodu) ve svých třiceti ještě stále svobodná a bez přítele, svým otcem "láskyplně" nazývaná prastarou pannou. Obává se, že vlivem mobilního telefonu jí v hlavě roste nádor a při příznacích nervozity či běžného nachlazení vyhledává v google a samozřejmě mu okamžitě uvěří tu nejhorší variantu kterou vyplivne (odtud strach z nádorů, představa tyfu, a klíšťové encefalitidy zničehonic se projevující až po dvaceti letech...).
Irma se zároveň není schopná sblížit s představou, že její otec, který by měl pomýšlet spíše na důchod si našel milenku, o moc mladší milenku. V tomto okamžiku s hrdinkou zcela soucítíte, protože představa, že by vám dělala macechu dívčina co je mladší než vy sami (a totálně bez módního vkusu) je naprosto příšerná...
V tomto jediném případě jsou paranoia a bludy hlavní hrdinky podle všeho oprávněné a postupem času společně s ní začneme rozplétat uzel faktů a situací, do nichž se vrhne s detektivním nadšením.
Celkový dojem z knihy je takový, že vám zůstane víc otázek než odpovědí. Jak je možné, že si inteligentní ženská s evidentně dostatečným výdělkem aby se jen tak sbalila a odjela si na pár dní do Nice splete bolest hlavy a zvýšenou teplotu vyvolané stresem s klíšťovou encefalitidou přičemž ani neví co encefalitida je? A její inteligence jí ani nenapoví, že by neměla sama a bez opory jen tak nakráčet do míst, kde se (což ví moc dobře) skrývá nebezpečný zločinec? Jakto že otázka ohledně těhotenství ji nenapadla hned (což by při míře její paranoi měla)? Budto autorka neřešila nebo jsem já jen velká šťoura :D
Každopádně jsem tomu dala 7 z 10. Za to že si mně dokázala udržet až do konce, že mi trvalo jen necelé dva dni ji přečíst, že jsem s výsledkem "vyšetřování" byla částečně spokojena. Jedná se o knihu, která polechtá logická centra v mozku ale příliš je nezatíží. Nazvala bych to letním čtením - taková ta knížečka, co si vezmete do autobusu nebo auta když jedete na dovolenou, nebo se s ní rozplácnete někde u vody na sluníčku a máte dobrý pocit z toho že aspoň čtete (což je činnost nanejvýš ušlechtilá), ale Válka a mír to fakt není :D
S radostí, to jo. Protože vás zajímá, jak to všecko dopadne. Ale ne zrovna proto, že byste fandili hlavní hrdince... Probíráte se tím textem, a potácíte se mezi názorem, že na místě lidí, kteří se s ní musí potýkat byste ji nejspíš přetáhli něčím přes hlavu a názorem, že ta chudinka je přece případ pro psychiatra a nemůže za to.
Zmíněná hlavní hrdinka, Irma, je (ne z nepochopitelného důvodu) ve svých třiceti ještě stále svobodná a bez přítele, svým otcem "láskyplně" nazývaná prastarou pannou. Obává se, že vlivem mobilního telefonu jí v hlavě roste nádor a při příznacích nervozity či běžného nachlazení vyhledává v google a samozřejmě mu okamžitě uvěří tu nejhorší variantu kterou vyplivne (odtud strach z nádorů, představa tyfu, a klíšťové encefalitidy zničehonic se projevující až po dvaceti letech...).
Irma se zároveň není schopná sblížit s představou, že její otec, který by měl pomýšlet spíše na důchod si našel milenku, o moc mladší milenku. V tomto okamžiku s hrdinkou zcela soucítíte, protože představa, že by vám dělala macechu dívčina co je mladší než vy sami (a totálně bez módního vkusu) je naprosto příšerná...
V tomto jediném případě jsou paranoia a bludy hlavní hrdinky podle všeho oprávněné a postupem času společně s ní začneme rozplétat uzel faktů a situací, do nichž se vrhne s detektivním nadšením.
Celkový dojem z knihy je takový, že vám zůstane víc otázek než odpovědí. Jak je možné, že si inteligentní ženská s evidentně dostatečným výdělkem aby se jen tak sbalila a odjela si na pár dní do Nice splete bolest hlavy a zvýšenou teplotu vyvolané stresem s klíšťovou encefalitidou přičemž ani neví co encefalitida je? A její inteligence jí ani nenapoví, že by neměla sama a bez opory jen tak nakráčet do míst, kde se (což ví moc dobře) skrývá nebezpečný zločinec? Jakto že otázka ohledně těhotenství ji nenapadla hned (což by při míře její paranoi měla)? Budto autorka neřešila nebo jsem já jen velká šťoura :D
Každopádně jsem tomu dala 7 z 10. Za to že si mně dokázala udržet až do konce, že mi trvalo jen necelé dva dni ji přečíst, že jsem s výsledkem "vyšetřování" byla částečně spokojena. Jedná se o knihu, která polechtá logická centra v mozku ale příliš je nezatíží. Nazvala bych to letním čtením - taková ta knížečka, co si vezmete do autobusu nebo auta když jedete na dovolenou, nebo se s ní rozplácnete někde u vody na sluníčku a máte dobrý pocit z toho že aspoň čtete (což je činnost nanejvýš ušlechtilá), ale Válka a mír to fakt není :D
Skvělé čtení,díky.
OdpovědětVymazatDěkuji :)
Vymazat