Ještě žiju a jsem zpátky, doufám....

Taaaaaak jo. No od posledního postu uběhlo spoooooousta vody v naší řece. Za tu dobu se stalo dost věcí. Předně: je ze mně máma. Rozkošné cácorce S jsou už tři roky a ukřičené chytrolínce Ž bude brzy rok. To je ostatně hlavní důvod, proč jsem tu tak dlouho nebyla. Kdokoli tvrdí, že ženské na rodičáku mají spoustu času a jen se nudí bezbožně kecá...
Další velkou novinkou je taky to, že jsme si s Milovaným řekli ano, takže je ze mně taky vdaná paní.
Taky jsem přišla o rodiče. Tedy mámu a jejího manžela. Ne, neumřeli, jen se mnou nemluví a pravděpodobně jsem byla už vyškrtnuta ze závěti. Děkuji, nezájem...

Každopádně aspoň nějaký čas jsem si najít přecejen dokázala, takže jsem rozběhla dva veeeelké projekty na dlouhé lokte:

1. Projekt Kořeny - tak ten budu nejspíš dělat ještě za deset, dvacet, třicet..... let. Jak název napovídá, jde o hledání kořenů, tedy těch rodinných. Vypracovávání rodokmenu je vcelku návyková záležitost, čím víc víte, tím víc vědět chcete... Setkala jsem se s názory "k čemu jako" a "v čem ti to pomůže". Popravdě bych to přirovnala k opeře, jak ji popsal milovník Gere v Pretty Woman: "Buď se do ní zamiluješ, nebo ji budeš do konce života nesnášet." S rodokmenem je to podobně, buď vás to chytne, nebo vás to nezajímá ani co by se za nehet vešlo. Pro ty, které to chytlo tady občas o tomhle tématu utrousím nějaký poznatek :)

2. Projekt Heritage - tak tohle doufám zas tak dlouho dělat nebudu :D Od okamžiku, co jsem viděla první domek pro panenky v nějakém americkém filmu a pak úplně pokaždé, kdy jsem nějaký spatřila... v Gilmorkách, v Srdci k pronajmutí a prakticky v každém filmu, kde se vyskytuje malá holčika, jsem po takovém toužila. Běžně prodávané domky prostě nemají to dokonalé kouzlo miniaturní realističnosti.... Můžete hádat, nikdy jsem takový neměla. Ovšem už když jsem zjistila, že čekám malou S, věděla jsem, že ona takový mít bude. A tak představuji Projekt Heritage, o němž se tady pokusím co nejpravidelněji šířit:


Představuji sídlo rodu Veverčákových na adrese Princeznovská 3, Čertíkov. Montovanou dřevostavbu z prefabrikovaných dílů vztyčil stavební tým 24. 12. 2017 v 01:00 ráno. Sídlo je obydleno celkem pěti členy rodiny Veverčákových - rodiče a tři děti, všichni prozatím bez křestních jmen. Dům čítá celkem devět místností, jejichž postupným zvelebováním a zařizováním se budeme zabývat v příštích měsících. Hrubá stavba na obrázku si již prošla první fází a to nátěrem fasády.


Pořízení první základní vrstvy nátěru proběhlo za vydatné pomoci tříleté majitelky nemovitosti a ještě vydatnější intervence její desetiměsíční notně unavené sestry.
Plánovaný vzhled fasády bude vcelku jednoduchý, zatímco rámy oken a dveří, zábradlí a "kamenná" nároží domu bude zdobit čistě bílá barva, zbytek bude z červených cihel a střecha z o něco temnější červené barvy. Uvažuji o vytvoření kovového zábradlí na vrchní rovnou část střechy a ještě si nejsem jistá nejvhodnějším povrchem pro podlahu balkonů a rovné střechy.
Ačkoli celý projekt zavání tématy pro miniaturisty, jsem si celkem jistá, že časem použiji postupy a materiály, za které by si "skuteční" miniaturisté rvali vlasy na hlavě. Hlavně když to bude fungovat a bude se to líbit malé majitelce :)

Krom fasády už pomalu probíhá také plánování vnitřního rozvržení a podoby - celý dům bude elektrifikovaný, s čímž mi přislíbil pomoc Milovaný, který díky stavbě modelové železnice má přecejen o něco větší zkušenosti se zapojováním titěrných žároviček. Rozhodli jsme se, že svícení na baterie je pro účely hry zcela nevhodné, musely by se měnit co dva dny a proto bude dům zapojen do běžné elektrické sítě. Také bych dům ráda rozdělila na několik elektrických okruhů - v nejlepším případě by bylo možné rozsvítit v každém pokoji zvlášť, to by znamenalo devět vypínačů. Případně by lepší bylo propojit společně pokoje se schodišti - tedy sedm vypínačů. V každém pokoji bude minimálně jeden světelný zdroj.

Před elektrifikací a instalací světel je ovšem nutné připravit stropy a stěny, na nichž světla budou upevněna. A právě stropy mi dělají trochu vrásky. Zatímco podlahy mám již hrubě naplánované, stropy si nejsem jistá.

A teď k samotnému domečku. Jedná se o kit Glenside Grange z MDF desek. Přesným výrobcem si nejsem jistá, byl pořízen z Anglie skrz českého překupníka. Dorazil v 16 kilové krabici tak akorát včas na vánoce. Postup montážních prací jsem si bohužel nevyfotila, ze samého nadšení mne to ani nenapadlo, ale bylo to vcelku jednoduché.
Kit má drobné nedostatky - k zábradlí jsme museli přilepit kouli, protože kousek desky pod ní se rozloupnul a nemalé množství přiložených šroubků nejde řádně dotáhnout a v předvrtanýh dírkách se otáčí - pro jistotu jsme každý šroub zajistili lepidlem. Vnitřní dveře jsem čekala dřevěné, jsou ovšem plastové, ale zato bytelné, možná je to tak lepší. Okýnka na půdu příliš hezky nevypadají, ale jejich úpravy zatím neplánuji. Co mne ale zarazilo, jsou schodiště. Jsou tam dvě. Dřevěná, jednoduchá a docela hezká, ovšem nejsem si jistá, jestli postrádám nějaký inteligenční bod, abych je tam dala správně, ale dle mého jsou o dobré dva stupně kratší, než je třeba, aby jednotlivé stupně nebyly maličko sešikmené. Schodiště jsme tedy prozatím napevno neumisťovali, budto někde najdu uspokojivý návod, jak je tam řádně dát, nebo je budu muset předělat.
Co pro změnu rozčiluje malou S je absence vnitřních dveří mezi pokoji na půdě, kde jsou pouze oblouky :D. "Ale tady dveře nejsou?? - Máš pravdu, nejsou. Vadí to? - Hmmm... - Chtěla bys je tam? - Jasněěěě." Od té doby se ptá co dva dny kde jsou dveře :D Budu tedy muset vymyslet, jak vyrobit dveře se zaobleným vrškem....

Držte mi palce, abych našla dost času na update :D
Vaše Lendys

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Uffff....

Za zlatými mřížemi 9/10*

Rybí krev 8/10*