Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z květen, 2013

Výtvor k mání

Obrázek
Tak teď jedna nabídka... pokud by měl někdo zájem... Dřevěná lakovaná truhlička velikosti 13,5 x 9,5 x 7 cm. Černě natřené části jsou lakované lesklým lakem, hnědé části jsou matné. Černý proužek kolem dokola je ručně obložený duhovými kamínky. Truhličku nabízím za 249,- Kč včetně pošty.

Crafters love

Obrázek
Mám několik lásek... První, milovaný laskavý muž jenž mne poctil skutečností, že mi mou lásku oplácí a je ochoten se mnou obývat náš skromý, krásný byteček. Druhá, by se dala nazvat spíš hrdostí, vlastenectvím - má vlast (všechny, vzhledem ke smíšené krvi :D ) a moje rodina... jak se říká... můžu na svou rodinu nadávat jak chci ale jen ať si to zkusí někdo jiný... to se pak neznám... No není ta naše zem krásná? :) Mou další láskou je historie . Nejsem chodící encyklopedie letopočtů, událostí a osobností, ale zajímá mně a ráda se něco nového dozvím. A pak jsou tu také zvířátka... :D a pak....tvorba všeho druhu :D  Zrcadlo a k němu pasující rámeček na fotečku. Nikdo o něj zatím neměl zájem takže trůní na mém kosmetickém stolku...  Šuplíčky v podobě na sebe položených knih taky nikdo nechtěl takže mi slouží jako šperkovnice (a stejně jsem se nevešla...).  Dřevěná truhlička slouží mému milému na poklady.  Další skřínka na nálezy z výletů s detektorem

Napříč historií

Obrázek
Miluju historii, kdo ne... A tak se stalo, že jsem si našla človíčka co ji má snad ještě radši :) Ovšem zatímco historické sbírky mého miláčka jsou obsaženy spíše artefakty finančními (spousty, spousty krásných starých penízků), válečnými (další spousty nábojnic, kulí, frček, vojenských knoflíčků a pár medailí) a náboženskými (lidé hrozně často ztráceli přívěšky s různými svatými :D ), moje nedávno založená skromná hromádka je obsažena věcmi zcela obyčejnými, ovšem dokazujícími každodení jednoduchost lidského života. A bylo to tak... vědoma si přítelovy lásky k hledání pokladů a sama jako nadšenkyně, půjčila jsem si od ochotného nevlastního tatíčka klíče od domu, v němž vyrůstal jeho otec, a jež dnes již bohužel stojí opuštěn ladem a miláčka přesvědčila že nebude litovat. Po prvotních rozpacích myslím, že skutečně nelitoval :) A tak během pár návštěv starého obydlí se sbírka mého milovaného k našemu vzájemnému (obrovskému) nadšení rozšířila o několik mincí a to dokonce stříbrňáků,

Ufff...

Tak se mi konečně podařilo sesmolit další kousek Času draků :) Malinkej kousek... no.... šak nemusi tect, hlavně když kape no ne? :) Čas draků je takovej pracovní název, možná se změní... ještě nevím :D Schválně zkuste napsat co si myslíte že se bude dít dál :) Moc často se k psaní nedostanu ale pokusím se polepšit. Teda jestli vubec chcete........ co? jo? hmmmmmmm??? :D

Čas draků 2/-

„Šššš…. Klid maličká. Copak dělá takové stvoření v tuto dobu uprostřed lesů?“ V příjemném hlubokém mužově hlase byla slyšet známka pobavení ale také zvědavosti. Chvíli počkal, jestli se uklidní a pak ji pustil. Elinor se zadívala do jeho tváře. Mohlo mu být ke třiceti, delší rozcuchané tmavé vlasy mu rošťácky rámovaly obličej a zpola skrývaly velký šrám, který se mu táhl od levého koutku nahoru přes spánek a nepěkně mu tvář hyzdil. Byl vysoký, velmi vysoký. Drobná Elinor mu nedosahovala ani po ramena. Pod oblečením, zaprášeným dlouhou cestou bylo znát pevné svaly. Elinor na okamžik napadlo, jestli teď zemře. Otcovi muži najdou její tělo pohozené v lesích, zpola roztrhané divou zvěří. Muž si bledou dívku stále zvědavě prohlížel, jako by ji hodnotil. „Nu, laňko, jakpak se jmenuješ?“ „Nejsem žádná laň! Jsem Elinor z Walchramu, tyto lesy patří mému otci!“ „Tak Walchramská princeznička. Vydala ses na půlnoční kontrolu držav, laňko? To nebylo moudré, lesy se hemží kdejakou chátrou, mohl

Čas draků 1/-

„Přece mě nemůžeš poslat pryč tatínku! Chci zůstat s tebou!“ Elinor, princezně z Walchramu bylo teprve dvanáct let, když její otec rozhodl o jejím osudu. Provdá se za Williama, syna lorda Wallace, nejmocnějšího muže království. Za muže o 15 let staršího než ona. „Je mi líto, maličká, ale vše už je domluveno. Přijedou zítra.“ Hrabě z Walchramu svou dceru nesmírně miloval, matka jí zemřela před mnoha lety a děvčátko zůstalo v domácnosti plné mužů – otce a pěti starších bratrů. Většinou se na dívku nepodobala, chovala se jako chlapec, zápasila se svými bratry, na koni jezdila lépe než mnohý muž, milovala přírodu a lov. Hrabě přemýšlel, zda se jeho malá holčička dokáže ujmout role manželky. Nechtěl ji poslat pryč, ale spojenectví vévody z Wallace nutně potřeboval. Nad královstvím se stahovala mračna, král byl starý a neměl syna, který by se mohl ujmout vlády. Trůn po něm zdědí lord Stern, bratranec Walchramovy zesnulé ženy, který se nikdy netajil svou nenávistí vůči hraběti. Při myšlence

Tak mně tu máte

No jo, já vím že to vlastně nikoho nezajímá, ale co :D Bloggování je in no ne?